V hudbě Ivo Sedláčka se propojuje několik hudebních světů. Nástrojová virtuozita spolu s nevšední inspirací dávají vznik nenapodobitelné hudbě, která plyne bez hranic.

Ivo Sedláček začal hrát na housle v sedmi letech a už od prvního okamžiku bylo zjevné, že se jedná o začátek pevného a dlouhodobého vztahu ...

Jeho talent se začal projevovat velmi brzy a už jako dítě maximálně zaujaté a posedlé svým nástrojem úspěšně vystoupil na spoustě koncertů a zvítězil v několika celostátních houslových soutěžích LŠU.

I když jeho přání věnovat se natrvalo hudbě bylo velmi silné, osud ho na nějakou dobu vedl jinými cestami.

Během vysokoškolských studií v Brně však začalo být zjevné, že je to jen a výhradně hudba, které se chce natrvalo věnovat. Osudový význam mělo pro něj setkání s prof. Zdenkou Tomkovou ze ZUŠ J. Kvapila, pod jejímž obdivuhodným vedením velmi rychle navázal na své předchozí hudební i houslové úspěchy, postupně vystoupil na celé řadě koncertů a stal se vítězem několika významných celostátních soutěží, vč. pražské soutěže Dvořák-Čajkovskij (kde též provedl světovou premiéru houslové skladby Leoše Faltuse). V Brně ho zároveň silně oslovila i oblast jazzu (ve spojení s Janem Beránkem a skupinou Ornis) a mimo jiné vystoupil i v televizním pořadu Brněnští jazzoví houslisté.

V tomto období se zároveň začal naplno připravovat k náročným přijímacím zkouškám na pražskou Akademii múzických umění.  

U těchto zkoušek hned napoprvé uspěl a následujících 5 let se stal žákem legendárního houslisty a houslového pedagoga prof. Václava Snítila, pod jehož inspirujícím vedením rozvíjel a prohluboval všechny složky své houslové hry.

Už během studia na AMU dále rozšiřoval pole svých hudebních aktivit. Byl např. členem souboru Agon, zaměřeného na experimentální soudobou hudbu, kde mimo jiné provedl řadu skladeb Pavla Klusáka, Johna Cage, Philla Glasse, Martina Smolky, Petra Kofroně, Steve Reicha a mnoha dalších (též ve spolupráci s klavíristou Hanušem Bartoněm). Věnoval se též autentickému pojetí barokní hudby v souboru Gioa della Musica a krátkodobě i spolupráci s Pavlem KlikaremJiřím Stivínem.

Studium na AMU ukončil úspěšným absolventským koncertem (na němž mimo jiné provedl světovou premiéru skladbu Martina Smolky, kterou mu autor osobně věnoval). Jeho obsáhlá diplomová práce "Skrytá síla hudby" vzbudila na fakultě velkou pozornost a byla označena za jednu z nejpozoruhodnějších diplomových prací v historii školy.

Už během studií na AMU Ivo Sedláčka nesmírně oslovila další fascinující hudební oblast: indická klasická hudba. A to do té míry, že udělal vše pro to, aby obdržel prestižní stipendium Indian Council for Cultural Relations a hned po ukončení studií na AMU se do Indie vydal.

Plánovaný rok v Indii se nakonec prodloužil na pět let. Ivovi se splnil sen stát se žákem slavných indických hudebníků: fenomenální houslistky Dr.N.Rajam (a její dcery Sangeety Shankar) a flétnisty Hariprasad Chaurasia. Několik let též čerpal hluboké znalosti o indické hudbě od vokalisty prof. Dinkara Kakiniho. Ve všech těchto případech se však nejednalo o hru na nějaký indický tradiční nástroj, ale indickou hudbu vždy projektoval na svůj hlavní nástroj - housle.

Ivo Sedláček je tak dosud jediným českým hudebníkem, který měl možnost dlouhodobě studovat indickou klasickou hudbu přímo v Indii a zároveň je i jedním z mála hudebníků na světě, kteří měli možnost profesionálně proniknout do obou těchto hudebních světů (evropské i indické hudby).

V Indii se zároveň naplno věnoval i evropské klasické hudbě: za doprovodu několika špičkových indických klavíristek absolvoval během let s velkým úspěchem řadu sólových houslových recitálů po celé Indii, kde indickému publiku představil též skladby českých autorů (Smetana, Dvořák, Janáček, Suk, Martinů) - včetně několika recitálů pro českou ambasádu v Dillí.
Podílel se i na na vytvoření unikátního souboru složeného z nejlepších indických hudebníků působících ve špičkových zahraničních tělesech a v rámci festivalu pod záštitou Zubina Mehty s nimi v Bombaji na několika velkých koncertech provedl Dvořákův Kvintet, Mendelssohnův Oktet i Čajkovského Serenádu pro smyčce.
Velmi brzy byl požádán o vedení Bombajského komorního orchestru a postupně se k němu jako žáci přihlásila i řada bombajských houslistů. Několik let též učil hudbu na American School of Bombay.

Během těchto let měl možnost procestovat celou Indii a mimo jiné i prohlubovat znalosti mnoha systémů dávných védických tradic věnovaných všestrannému rozvoji lidské osobnosti, včetně tradice klasických védických manter a hlubších aspektů práce se zvukem a hudebními strukturami.

V rámci hluboké a bohaté hudební inspirace všemi těmito hudebními oblastmi Ivo intenzívně cítil, že hudba a hudební vyjádření mohou jít ještě dál a hlouběji. Postupně tak začal rozvíjet svůj vlastní jedinečný hudební styl, který vychází z mnoha hudebních světů a směřuje cestou ponoření do vlastní podmanivé hudby, která spojuje zralé hudební mistrovství a nástrojovou virtuozitu se spontánně plynoucí inspirací a jemným napojením na posluchače.



Po návratu z Indie začal vystupovat na řadě sólových koncertů a spolupracovat s mnoha hudebníky: Zbyňkem Bělíkem, Stanislavem Doležalem (Trio Fontána), Kamilem Holubem, francouzskou flétnistkou Francoise Roditi, kanadským multiinstrumentalistou Edwardem Powellem (duo Kailash), zahrál si i se Štěpánem Rakem atd.

Během let vystoupil jak na prestižních domácích scénách (např. v pražském Kostele Sv. Šimona a Judy, na festivalu Colours of Ostrava apod.), tak i na nespočtu koncertů v zahraničí - např. na Dnech české kultury na Slovensku, na koncertech po celé Evropě, v Indii, Izraeli, na Tchaj-wanu, v USA, Kanadě, Japonsku, Rusku a dalších zemích.

Samostatnou kapitolu pak tvořilo setkání s japonskou zpěvačkou Sujata Kimiko a česko-kanadským kytaristou Shepherdem. Vzniklo tak trio Yamuna, se kterým pak Ivo Sedláček absolvoval řadu koncertů nejen u nás a po celé Evropě, ale též velmi úspěšné dvouměsíční turné po Japonsku. Vyústěním spolupráce byla i dvě pozoruhodná alba (Arunachala a Vasudeva).

Vedle koncertní činnosti Ivo Sedláček intenzívně rozvíjel i nové fascinující možnosti propojení živé hudby s oblastí hudební terapie a též s oblastmi jógy, transpersonálních technik a hlubšího rozvoje osobnosti.

Ivo je dlouholetým členem České Muzikoterapeutické Asociace (a předsedou Sekce kreativní hudby a hudební improvizace), v jejímž rámci vedl celou řadu kurzů a seminářů u nás i v zahraničí (též ve spolupráci s naším předním muzikoterapeutem Matějem Lipským).
Pozoruhodné bylo v této souvislosti i jeho několikaleté působení v sociálním zařízení Hvozdy u Prahy, kde výsledky jeho tvůrčí muzikoterapeutické práce s postiženými dětmi vzbudily takovou pozornost, že následovala řada hudebních vystoupení s dětmi ze Hvozdů se známými osobnostmi (Táňa Fischerová, Alfréd Strejček apod.) a též několik televizních dokumentů. 

Ivova hudba je i nedílnou součástí jeho mnohaleté spolupráce s Gejzou M. Timčákem, kdy spolu postupně vytvořili svůj vlastní originální systém "Savita Jóga", který propojuje jógové a transpersonální techniky se živou hudbou. První prezentace Savita Jógy na prestižním Evropském Kongresu jógy ve švýcarském Zinalu přinesla mimořádnou odezvu a vyústila v nespočet pozvání po celé Evropě, do Izraele i na Tchaj-wan.


Na konci devadeátých let vznikla jeho první alba (Probuzení, Do ticha noci a Barvy listí).
Dnes jeho diskografie čítá přes 20 alb (některá z nich vyšla i u francouzského vydavatelství Prikosnovenie) a jeho hudba je posluchači po celém světě považována za jednu z nejlepších ve svém žánru. 
Většina jeho alb dnes vzniká v jeho vlastním špičkovém nahrávacím studiu.

Vedle klasických nástrojů Ivo využívá i široké spektrum speciálních a unikátních hudebních nástrojů, z nichž některé jsou jedinými svého druhu u nás a jsou vytvářeny ve spolupráci se špičkovými světovými mistry. Jeho hlavními nástroji jsou nyní unikátní sférické housle "Orion" a basové housle "Sirius" s 33 strunami.


Ivo je otcem šestnáctiletého syna Pavla Sedláčka, který kráčí do jisté míry v jeho šlépějích (před časem se stal vítězem celostátní soutěže v klasické kytaře). Od roku 2016 ho Pavel doprovází  na jeho sólových koncertech a seminářích a je zároveň považován za jednoho z nejpozoruhodnějších světových hráčů na speciální nástroje handpany. Vystoupili spolu na koncertech v Evropě, Japonsku, na Tchajwanu, v USA, Kanadě a v Namibii.


Mnoho dalších informací, článků, rozhovorů a zajímavostí na zmíněná témata najdete v sekci Aktuality a články.

Ivo byl výjimečným studentem a těch pět let, které jsem s ním na AMU strávil, bylo i pro mě nesmírně inspirujících.

Prof. Václav Snítil (v pořadu České televize z roku 2003 )