Léčebné, terapeutické a povznášející schopnosti hudby (Meduňka 2013)

Hudba, zvuky a vibrace mohou velmi hluboce ovlivňovat naše tělo, mysl i psychiku – ozdravují je a harmonizují. Tyto vjemy a procesy jsou zároveň velmi příjemné a povznášející.

Léčebná a harmonizující muzikoterapie

Muzikoterapie je v obecném povědomí často spojována spíše s představou systematické práce s lidmi s různými druhy postižení, psychoterapií apod.,  což je samozřejmě velmi široké a plodné pole, často propojené i s klinickou nebo akademickou rovinou.

Přístup, který je mně osobně nejbližší a který už dlouhá léta uplatňuji v hudební tvorbě, při koncertech i při hudební terapii, je v něčem trošku jiný než u standardní muzikoterapie a spočívá především v určitém návratu k oné prapůvodní roli a síle samotné hudby jako jednoho z nejhlubších, nejúčinnějších a nejvíce povznášejících prostředků pro každého člověka. A hlavním a zásadním prvkem v tomto pojetí je pro mě skutečná inspirovaná HUDBA, vznikající a plynoucí v hlubokém a přirozeném propojení toho, kdo hraje a toho, kdo naslouchá - za využití širokého spektra klasických i speciálních hudebních nástrojů.

Pokud se hudebník stane "nástrojem" a nechá sebou procházet hudbu prostřednictvím vyšší a jemnější inspirace, může tak podle mých zkušeností postupně rozeznít celý potenciál hudby jako léčivého a harmonizujícího prostředku s plnou intenzitou a širokou škálou pozitivních efektů.

Proto tento druh hudebně harmonizující terapie není omezen jen na osoby s různými druhy postižení, ale je vhodný skutečně pro každého - jako ono tolik žádané a potřebné zastavení v našem hektickém toku dnů, pročištění, ozdravení a prozáření našeho vnitřního prostoru v jeho různých úrovních, nabití novou tvůrčí energií a též otevření se tomu, co je v náš nejhlubší a co nás přesahuje. Taková hudební terapie a léčivá hudba se pak mohou stát velmi účinným a komplexním prostředkem pro pravidelnou harmonizaci, regeneraci i rozvoj hlubší inspirace pro každého - a mé přímé zkušenosti i zpětná vazba nepočtu individuálních klientů a účastníků našich seminářů nebo koncertů to jen opakovaně potvrzují.

Rezonanční terapie

 V rámci této hudební terapie používám jako další účinné metody též rezonanční (vibrační) terapii a expresivní muzikoterapii.

Rezonanční terapie využívá už dříve zmíněnou skutečnost, že hudba je zároveň i hmatatelnou fyzickou energií. Pokud bychom celý náš organismus připodobnili ke složitému a komplexnímu hudebním nástroji s nespočtem strun a propojení, pak asi můžeme připustit že díky běžným denním stresům, napětím a překotným aktivitám se tento "nástroj" může velmi snadno a často "rozladit" (a vskutku rozladí). Dobrá zpráva ale je , že náš organismus má zároveň téměř zázračnou schopnost se sám znovu naladit a regenerovat až do buněčné úrovně - pokud je vystaven dostatečně intenzivnímu zdroji speciálních harmonizujících vibrací. K tomuto účelu využívám nejen nástroje jako tibetské mísy, terapeutické gongy, monochordy apod., ale především velké speciální rezonanční terapeutické lůžko, které patří k těm vůbec nejúčinnějším a nejintenzivnějším nástrojům pro komplexní zvukovou terapii vůbec.

Je to velmi unikátní nástroj, jehož prostřednictvím dochází k blahodárnému a ozdravnému vlivu zvukových vibrací  na celý organismus i psychiku člověka.  Zvuk a vibrace díky tomuto nástroji člověk nevnímá zdaleka jen ušima, ale celým povrchem těla, kdy postupně naplňují celý jeho vnitřní prostor i mysl a mohou též otevírat hlubší i vyšší dimenze vnímání

Základním principem rezonančního lůžka je 50 - 80 strunný monochord (struny laděné do stejného tónu včetně hlubokých basových strun), umístěný na spodní straně lůžka. Ten je citlivě rozezníván terapeutem a ležící klient vnímá jak tyto intenzivní harmonické vibrace postupně naplňují jeho tělo i mysl. Vjem zvukových vibrací je kromě svých léčebných a harmonizujících účinků zároveň i mimořádným vnitřním zážitkem.

Účinky tohoto druhu terapie nejsou jen abstraktní - bylo například zaznamenáno že pacienti kteří měli možnost denní terapie na tomto lůžku, dosáhli až třikrát rychlejší rekonvalescence po těžké operaci než za běžných okolností. Není divu - tento druh terapie zasahuje až do buněčné úrovně, kdy se postupně celý organismus opět vylaďuje do optimální konstelace.

Zkušenosti a zpětná vazba mých klientů ukazují, že rezonanční lůžko též významně pomáhá k uvolnění tělesných a psychických napětí i ke zmírnění fyzických obtíží, podporuje rychlejší celkovou regeneraci a posiluje imunitní systém. Je velmi účinným prostředkem ke zmírnění denních stresů i odstranění vnitřních bloků.. Kromě toho navozuje pozitivní stav mysli, radost a celkovou vnitřní pohodu. A je též ideální předehrou a přípravou k následné výše zmíněné hudební terapii v celé její hloubce a šíři.

I zde je zřejmé že hloubka a léčivé schopnosti rezonančního lůžka jsou přímo závislé nejen na citlivém přístupu terapeuta, ale z velké části též na kvalitě samotného nástroje - zdaleka ne každý nástroj má tuto sílu a léčebné schopnosti. Osobně znám v celé Evropě jen jednoho nebo dva specializované výrobce, jejichž nástroje tyto schopnosti skutečně mají.

Další možnosti

 Dalším velmi často používaným přístupem v mé praxi je expresivní muzikoterapie - možnost vyjádřit a reflektovat své pocity a vnitřní stav prostřednictví hry na vybrané hudební nástroje, ať už sólově nebo formou společného hraní či dialogu. Kromě možnosti uvolňující exprese svých pocitů a vnitřních stavů prostřednictvím hudby se tu často připojuje i inspirující tvůrčí radost v propojení s krásně znějícími hudebními nástroji.

To vše může probíhat formou individuální hudební terapie (k tomuto účelu využívám svůj vlastní speciální hudebně léčivý ateliér, ve kterém jsou kromě potřebného prostředí a atmosféry k dispozici i desítky nejrůznějších hudebních nástrojů) anebo formou kurzů a seminářů, které vedeme u nás i ve světě. Některé z nich (například Savita Jóga) navíc kombinují terapeutické schopnosti hudby s vybranými jógovými a transpersonálními technikam

Příběh paní Vlasty

 Paní Vlasta neprožívala právě nejlepší období  - nedávno jí zemřel otec i bratr a zároveň ji trápily lehké zažívací potíže i bolesti hlavy. Několikrát přišla na hudební terapii do mého ateliéru. Cítil jsem, že ji naplňuje hluboký smutek i lehká deprese a navíc ji zatěžují zmíněné psychosomatické potíže. Neměla zapotřebí o tom všem příliš mluvit a analyzovat to, přišla spíše s nadějí doteku něčeho hlubšího, konejšivého, přinášejícího možnost klidu, míru i smíření s plynutím života - což jí běžné přemýšlení nebo sdílení těchto věcí nedokázalo zatím přinést.

Po malém úvodním popovídání jsem ji vždy na začátek pozval na rezonanční lůžko. Jak mi pak vždycky líčila, byla to pro ni brána k úplnému ponoření a pohroužení do "vln nádherného a hlubokého moře". Cítila jak se noří hlouběji a hlouběji a zároveň jak postupně vnímá své pocity a vzpomínky jakoby z jiné, vyšší perspektivy. A za nějakou dobu už zůstaly jen povznášející a všudypřítomné vibrace, které ji příjemně naplňovaly a nesly mnoha neznámými směry. Terapie na lůžku trvala vždy asi půl hodiny a při každé návštěvě se na ni paní Vlasta čím dál více těšila. Ukončovala ji s pocitem hluboké relaxace fyzické i mentální a podle jejího sdělení se pocity bolesti hlavy i v břišní oblasti pak vždy na nějakou dobu výrazně zmenšily.

Poté nastala vlastní hudební část. Lehla si na podložku a přikryla se dekou. Bylo zřejmé, že je v hloubi stále naplněna silnými emocemi. Hudba se obvykle nesla prostřednictvím jemných tónů violy, které propolouvaly mezi doteky smutku a usmíření a též harmonicky bohatých tónů velkého koncertního monochordu. Málokdy se přitom ubránila slzám, ale byly to slzy úlevné a ulehčující. A ke konci hudba obvykle přešla do velmi jemných, hladivých a povznášejících dimenzí a na závěr začala postupně oscilovat mezi zvukem a tichem. Po této "hudební lázni" se paní Vlasta vždy po nějaké chvíli posadila s výrazem tiché radosti a náznakem jemného vnitřního úsměvu.  Bylo zřejmé že proces byl hluboký. Pak jsem ji na závěr pozval k některému vhodnému hudebnímu nástroji - jemné zvonkohře, metalofonu, Hapi drumu nebo krásně znějící kantele a mohla pak v rámci této části začít aktivně vytvářet hudbu sama. I když nebyla žádná hudebnice, tyto harmonizující nástroje jí umožnily rozeznít svou vlastní hudbu a občas jsem se k ní později v rámci souznění a dialogu i sám přidal. Na závěr jsme si opět popovídali a podělili se o pocity a zážitky. Připadalo mi jako by vždycky odcházela trochu jiná osoba než přišla - nejen se znatelnou fyzickou úlevou, ale též i s větší psychickou vyrovnaností, smířením i jemným radostným úsměvem. A není možná třeba ani zvlášť zmiňovat, že hudba vznikající v takových konstelacích a plynoucí do skutečných hlubin toho, kdo se jí otevře a naplno ji vnímá a naslouchá jí, je vždy velkým zážitkem, inspirací a hlubokou zkušeností i pro mě samotného ...